Na kole je dobře
6. dubna 2010 v 22:29 | ichosKomentáře
Kolo mám taky hrozně ráda, vždycky úžasně vypnu, leč bydlím v Beskydech, tady je to samej kopec, takže spíš funím, než abych stačila vnímat ještě nějakou krásnou krajinu :D.
Já jsem odmítla jezdit na kole s helmou, proto se strašně moc těším, až mi bude 18 a budu moci vyrazit a pak z toho kola nesesednu...je to něco úžasného:)
já s nevyžehlenýma vlasama..prostě to už je rutina :D
Jeti a kochati se.
Na vyžehlenosti vlasů nezáleží, je příjemné cítit ten vítr v nich.
Kolo... Hmmm. Tak to já už raději vytáhnu koloběžku, protože to moje kolo vypadá hrozně. Tady se aspoň vidí, jak mamka nedokáže sladit barvy. Kolo je oranžovo-fialové a blatníky tmavě modré. Jsem na tom odmítla jezdit, protože tady ve městě, když tě někdo uvidí na tomhle kole, hned se směje.
Taky mám ráda, když je hezky, tak se třeba projedu na koloběžce nebo na kolečkových bruslích. Ale mnohem víc mám radši, když jdu třeba jenom na procházku lesem.
Poslouchat hudbu se u mě stalo už běžným. Dokonce i když jedu na snowboardu dolů, tak mám v uších sluchátka a poslouchám. :) Dalo by se to i nazvat drogou, poslouchat hudbu.
A když si vzpomenu, jak mě mamka vytáhla ještě se dvěma kámoškama na Javorník, tak na to kolo už asi nevylezu.. Ne, to bych mu neudělala. Jednou ho zase vytáhnu, když se třeba pojede stanovat s kámoškou :).
[6]: myslim, ze to kolo musi vypadat originalne - jako pojizdna duha :o)
Dneska už na kole nejezdím, ale v mládí jsem najela moc a moc kilometrů, měla jsem takové staré kolo, ale vůbec mi to nevadilo. Dokonce nemělo ani přehazovačku a protože jsem bydlela na Vysočině, dost jsem se do kopečků nadřela. Ale dodnes si vybavuju ten prima pocit, když jsem fičela po silnici a kochala se krajinou.
wow!Píšeš skvěle!
kolo! :D