Tak je to tady - pracovní týden v tahu a víkend na krku. Radost veliká :-) Popíjím Lambrusco (sladké jak cecek, ale k mé náledě se hodí) a jím čokoládu s příchutí capuccino. Co víc si přát. Jsem sama doma a docela si to užívám, ale už se zároveň těším, až se K. v neděli vrátí. Tak.
Koukala jsem, že lidé (mám na mysli blogery, člověk blogující- homo bloggus :) dávají do svých článků často něco o sobě, co mají rádi a co je naopak štve. Hodlám se opičit, ale řeknu to nikoli slovy, ale fotkami. Tedy - ichos má ráda:
Pomeranče (zvlášt teď, když je chladno a já se bráním chřipce zuby nehty). Tady jsem z nich udělala sněhuláka, tak doufám, že tím nepřivolám vánici :-P
Pak nedám dopustit na svoje Crocsy, od Jirky z USA, tímto mu děkuju. Nosím je doma, v létě i venku, např. do parku se psem. Do práce v nich nechodím, nebojte. Šéf je, jak jsem se dozvěděla, nepřítel těchto botek. Jseu prý odpudivé. Mně je to fuk, mám ráda, že jsou ve veselých barvách a našly si mou nohy samy...tak tak. Mám ještě bledě modré.
Další nepostradatelný "fetiš", který ichos vlastní, jsou různé kabelky / tašky. Tu jedna z nich. Z Lisabonu. Tašky, boty a různý doplňky, to jsou věci, za který utrácím a pak si nadávám. Asi závislost. Ale tuhle mi neberte, je moje a aspoň neničí zdraví (doufám).
Tady je můj hafan, bez kterého nedám ani ránu. Neberu ji akorát do práce a na nedělní oběd k mamce, protože by mi vše snědla :D
A na závěr plakát, co mi vydřiduši prodali po koncertě Leonarda Cohena před O2 arénou za 200 Kč! Ale mám ho ráda (plakát i zpěváka), tak odpouštím.
Takhle vypadá nostalgie. Pokračování příště.
ichos
kde je ten zbytek od nohou? sebe máš přece ráda taky. nebo ne?