Ve světě strýčka Skrblíka

4. května 2010 v 16:29 | ichos

Áchich. Tak dnešek jsem zasvětila své budoucnosti. Aspoň tak nějak to ten finanční poradce říkal. Musím vystavět nějaké pilíře či co, a tak docílím finanční nezávislosti. Budu hrát golf každý den a budu děsně bohatá, zajištěná a šťastná. Zkrátka a dobře se mnou uzavřel životní pojištění. Slovo smrt jsem snad nikdy neslyšela tak často jak dnes v tom poklizeném kanclíku. Zubatá jako by vykukovala tomu poradci za zády a ptala se: "Co když teď vyjdeš ven a porazí tě auto?" Jsem na sebe opatrná!  "Co když budeš mít autonehodu?" Nemám řidičák, autem nejezdím. Chlapík mi sveřepě vysvětloval, kolik dostanou mé děti a manžel, až umřu (mně, zatím svobodné a bezdětné) a co si budu moct koupit, až přijdu o obě nohy. Ještě že jsem se naučila nebrat věci moc vážně, jinak bych se mu tam asi rozbrečela nebo utekla ;)
Některé z jeho nabídek jsem asertivně odmítla, ale životní pojištění jsem brala jako "nutné zlo", které uzavřu. Nepřijde mi špatné ho mít a také mám pocit, že kdybych odešla bez podpisu aspoň nějaké smlouvy, už se toho kravaťáka nezbavím. Zní to hrozně, ale je to tak.  A honem, time is money, podepisujeme, za dveřmi čekají další klienti prahnoucí po penězích, slávě, nesmtelnosti...
Jak říkají Ostraváci- chujové to jsou, tihle poradci. Vyvrtali by člověku díru do hlavy. Jsem ráda, že jsem byla schopná plno jeho nabídek odmítnout, no a to životko vem čert.  Jako stará babka prý budu děsně v balíku. Dnes jsem Kačerovi slíbila, že pojedeme na Havaj, až nám bude 65 let. Jestli to se mnou vydrží. Koukal na mě, jako bych spadla z višně. Asi to byl spíš topol...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bezejmenná* Bezejmenná* | Web | 4. května 2010 v 22:03 | Reagovat

To musí být docela depresivní :D.

2 ichos ichos | Web | 6. května 2010 v 20:18 | Reagovat

[1]: jo, bylo to depresivní a únavné, musela jsem pak rychle zbaštit zmrzku, abych přišla na jiné myšlenky :)

3 pavel pavel | Web | 6. května 2010 v 21:23 | Reagovat

to ještě máš štěstí že nežiješ v Německu... tady má každý tolik pojistek, že mu to sežere půlku platu...
jinak ty topoly miluji, stály u Labe a užý jako dítě jsem je zbožňoval :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama