15. října 2010 v 18:05 | ichos
Sedím si hezky doma, piju čaj s citrónem (ten citrón za mnou přicestoval z Kalifornie, tedy máma mi ho přivezla a má hrozně moc šťávy, kterou jsem se samozřejmě pokecala) a koukám, jak můj pes spí v mojí posteli s mým polštářem pod hlavou. Myslím, že má rád podzim, protože procházky jsou kvůli počasí kratší a může se válet doma a lebedit si.
Já jsem si dnes taky po práci lebedila - usnula jsem a zdálo se mi, že jsem na koncertě mé milé Mňágy, kde mi Petr Fiala - zpěvák - osobně předává jejich vinylovou desku. Pak jsem se (docela nerada) probudila a šla volit.
Slyšela jsem vedle šramotit sousedy, kteří jsou takoví dost aktivní a každý pátek jezdí na chatu. Vyběhla jsem teda, abych se s nimi nepotkala (vždy táhnou dost věcí a ve výtahu by bylo nabito), brala schody po dvou a pak se s nimi potkala stejnak ve volební místnosti, což mi přišlo vtipné a jim taky. Někdy mě mrzí, že nemáme chatu, kde by si člověk pekl buřty, trhal maliny a válel se tam na dece. Na druhé straně nemáme chatu, kde by člověk tahal sekačku, plel a musel sekat dříví - prostě v létě to chybí, ale teď jsem ráda, že budu pěkně v Praze, sledovat volební studio, pak půjdu do kina a na jídlo a budu líná a městská a vůbec ne přírodní. Proč taky,když mrholí a musela jsem vytáhnout zimní bundu.
V práci máme kolegyni, která mluví docela sprostě a je taková "voražená". Myslela jsem, že štve jen mě a na kluky naopak její vyzývavý oblečení působí dobře , ale bavila jsem se s kumpány a prý jim taky leze na nervy. Jeden kamarád ji nazval čarodějnicí. Prý žena má být éterickým protipólem muže. To si úplně nemyslím, má být hlavně svá, ale chovat se slušně a nesobecky, což teda tady neplatí. Tahle kočka vždyky zatáhne žaluzie, aby na ní v kanclu nesvítilo slunko a nezeptá se třeba - nevadí vám to? Mně to totiž vadí, bo pak nic nevidím, že. Ale hlavně mi vadí její celková vyčůranost.
Vedle v kanclu se dnes pouštěly hitovky od Neckáře, ale taky Šmoulové, Kamarád do deště a já skutečně neváhala a brzo odtud vypadla. Člověk by potřeboval panáčka Zelené a taneční parket, aby tento hudební výběr zvládl.
Včera jsem se bylo mrknout ve škole, něco zkonzultovat s mojí vedoucí práce, která je hodná a vše se mi snaží laicky vysvětlit, což je v mým případě zapotřebí. Potkala jsem tam známé profesory a zjistila to co už dávno vím - všichni studenti jsou mladší než já. Pánové na recepci školy začali sbírat postavičky z kinder-vajec a profesor M., jehož předmět jsem dělala natřikrát bude dědečkem. Z jeho předmětu neumím vůbec nic, ale pamatuju si, že se hezky usmíval a měl pochopení. Já si však připadala jako blb a stránky sešitu měla pokreslené různými obrázky a slovy a vybarvené a kdovícoještě. "Kolegyně, měla byste si tu knížku příčíst ještě jednou a vytěžit z ní víc," řekl mi jednou. Neplánuju to, ale kdoví co mě v životě potká a třeba jednoun budu CHTÍT víc tomu rozumět. Teď nikoli.
Tak servus a kochejte se květenou, co stála před jindřichohradeckým květinářstvím. Vřes je taková báječně podzimní rostlina.

Zde vidíte mnou fenku, sedí u dveří domku přítelova dědy, ale v zásadě je to pes DOMÁCÍ.
Takovou "borku" bych musela asi liskat :).
Mně osobně taky vadí, když někdo - třeba i ve třídě - zatahuje žaluzky, sluníčko mi nevadí, naopak, a potom - jak říkáš - nic nevidím.
Chatu sice nemáme, ale zato žiju v rodinném domku na vesnici, takže válení se na dece, sekání trávy atd. si užívám celoročně až až :D.