Klepali jsme kosu v Amsterdamu

26. listopadu 2010 v 18:57 | ichos
Vypravili jsme se s K. do Amsterdamu. Kdoví jestli nás zlákala představa listopadového Amstru, nebo levné letenky;). Každopádně jsme spali v houseboatu v docích, jedli hlanolky s majonézou (Holanďani po nich šílí) a viděli spoustu zajímavého: dům, v němž se ukrývala Anna Franková a kde je teď muzeum, nespočet kanálů - grachtů (Holanďani vyslovují "chracht":) a taky třeba průvod na oslavu sv. Mikuláše. Tohle jsou černí Petrové, kteří se právě vylodili v přístavu a spolu s Mikulášem dávají dětem sladkosti.

.
.
Byla už docela zima a nevlídno, ale nám to nevadilo - aspoň se nikde netlačily davy turistů. Turisti okupovali pouze proslulou Čtvrť červených luceren, kde sedí ve výlohách ženy různorodé a mávají na mužské skupinky. Je to síla, povím vám. A taky občas legrace - například jsem se lekla jedné černošky, která vykoukla zpoza rudého závěsu a koulela očima :).

Viděli jsme větrný mlýn, sýry, prostě holandskou klasiku. Líbilo se mi, jak se tady jezdí na kole. A to HODNĚ. Všude cyklostezky, semafory pro kola a podle mě ty bicykly nebudou žádné extra drahé modely . Vypadají jak z filmů pro pamětníky. Parkujou všude (přivázány k různým zábradlím a plotům) a má to šmrnc.
Potkáte tu ženy v podpatcích na kole s umělýma kytkama kolem řidítek, mámy a táty, co vezou na kole fůru dětí. Holanďani obvykle drží řidítka jednou rukou, do toho telefonujou a ještě vezou velký nákup. Ale vypadá to, že to mají pod kontrolou:)

.
Ještě nikdy se mi nestalo, že bych zažila takový slejvák, abych měla mokré věci v kufru. V Amsterdamu ano. Ale co - na lodi vše doschlo. Večer když už jsme byli unavení couráním po krásách tohohle města, pili jsme na lodi čaj,jedli mandarinky a slaný pendrek. A čučeli na vodu.

Už se tam taky chystají na Vánoce - ve městě postavili kluziště, v ulicích jsou světelné řetězy. Fascinovalo mě, že v Amsterdamu obvykle nemají v oknech záclony, takže vidíte, co kdo vaří nebo pána, jak hraje na piáno:)
A co mě totálně vykolejilo? Česká beruška v jednom obchodě, plyšový Pat a Mat a taky knížka O krtečkovi v místním knihkupectví.

.
No a pak taky husy v klidu se pasoucí kousek od centra. Prostě jsme si to užili a i když jsme tam strávili jen tři dny, viděli jsme dost. Naštvala mě akorát stovka, kterou stál výběr z místního bankomatu a pak neochotná servírka, co mi nechtěla dát nic k jídlu (prý až večer) a tak jsem chroupala olivy a pila čaj:P. Ale s číšníky je někdy potíž i u nás, no ne?
Tak zdar Amsterdamu a jeho babičkovským bicyklům:)!!!

.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fredy Kruger Fredy Kruger | 26. listopadu 2010 v 21:44 | Reagovat

Josef Pszuk  klepe kladivem kosu....
každičká kapka, co skápne mu z nosu
na čtyřkilové kladivo ....
( dělá se z toho ošklivo )
... tak kladivem kapku rozmázne !

..." ten muž má způsoby svérázné  !
tuším, že na kosu močí " !
.... Wilém Prdtt protřel si oči,
olízl ruku... řka :  " je to tak ....
do kosy mlátí zas.... darebák " !

2 Storyteller Storyteller | Web | 27. listopadu 2010 v 21:27 | Reagovat

Závidím, závidím, závidím. Viděli jsme větrný mlýny, sýry, prostě holandskou klasiku... A viděli jste taky ganju z coffee shopu?

3 Jarka Jarka | Web | 27. listopadu 2010 v 21:56 | Reagovat

No páni, to musely být báječné tři dny. Díky za povídání a obrázky, do Holandska se učitě nepodívám. Počasí sice nebylo zrovna výletní, ale nevadí, zážitky máš stejně. Bydlení bez záclon si nedokážu představit, když je doma při praní sundavám, zdá se mi byt takový divný a neútulný.
Měj hezký, prvně advetní víkend! :-))

4 ichos ichos | Web | 27. listopadu 2010 v 22:11 | Reagovat

[2]: do coffee shopu jsme se nedostali, ani jsem po tom zas tak netoužila, ale samozřejmě teď stále poslouchám: "jak to, že jste tam nezašli??" Ach jo :))

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 28. listopadu 2010 v 9:12 | Reagovat

České berušky jsou světové!!!!

Pěkná reportáž.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama