Vypravili jsme se je strejdovi. Je to rodinný přítel, kdysi babiččin nadřízený. Bude mu 91 let, tak jsme mu přišli popřát k narozkám a vůbec popovídat. Jsem ostuda, nebyla jsem u něj snad tři roky. Přitom jako malí jsme k němu s bratrem jezdili na chatu, o víkendu jsme k němu chodili na počítač a na piáno. Tenkrát jsme ještě "komp" neměli doma, takže brácha ho vždy u strejdy zabral a pařil stíhačky. Já jsem zasedla k piánu, strejda má totiž prímové klávesy Yamaha:) Máma, babička a strejda kecali v kuchyni a popíjeli červené. Dneska zase, akorát že strejda už je hodně starý, nemůže pít víno (kvůli přáškům) a stěžoval si na bolesti kolena. Doufám, že se to brzo zlepší. Stáří je těžký a o to větší jsem měla radost, že jsme se zasmáli i se strejdou a probrali toho docela dost. Například jsem se dozvěděla, že strejda prý byl první majitel PC u nás. Asi je ta informace trochu přibarvená(:-D), ale já tomu prostě věřím. Strejda je velký fanda do počítačů (jak už jste asi pochopili:) a vždy si kupoval nové modely, stejně jako další elektronické vymoženosti (mixéry, ledničky, videa, satelity a vždy to nejlepší, co bylo k dostání). Je to jeho koníček a fascinuje mě, že drží krok s dobou, surfuje na netu (připomínám - v 91 letech!), stále má přehled a i když paměť už mu vynechává, převyprávěl mi dnes celou historii počítačů od sálových přes Atari až po to jeho první PC.
Kdo se chce dožít 91 let, musí mít podle mě nadšení pro věc, ať už je to cokoli :-)

Tvůj strejda je borec. Asi je opravdu dobré mít nějakého koníčka, který člověka neustále zaměstnává a nutí ho protáčet mozkové závity, jen tak si asi lze zachovat duševní svěžest, že už je tělo opotřebované, s tím se moc dělat nedá, v těchto letech je bolavé koleno úplná prkotina.