16. prosinec byl pro mě vyloženě dobrý den. Bavilo mě to v práci, kde jsem se nasmála (aukce dárků byla dostatečný důvod), pak mi vůbec nevadilo, že umrzám, když jsem cupitala na metro. Metro mě neštvalo, ale naopak jsem dlouhou cestu využila k velice prospěšné (nervům prospěšné) hře na mobilu, kde cílem je pořídit co nejlepší fotku rybiček. Po této velmi intelektuální činnosti jsem doma zase pracovala, ale hrála mi k tomu hezká hudba. Jestli jsem vám to ještě neříkala, Rádio 1 je nej.
Pak jsem venčila, kochala se ozdobenými stromečky v zaradách a poradila nějakému týpkovi, kudy se dostane tam a tam, ačkoli jsem to sama moc netušila :-D (doma na Mapy.cz jsem zjistila, že jsem mu poradila kupodivu dobře).
Pak mi přes cestu přeběhla černá kočka, ale ani to nemohlo narušit pohodové rozpoložení ichos. Zastavila se tu mamka a přinesla mi pizzu. Pochválila mě, jak mám uklizeno a vyzdobeno a že prý u mě asi bude na Vánoce, když tu mám tak útulno (kdepak, já budu u mámy, všichni bysme se totiž do mé garsonky nevešli. Všichni rovná se já, máma, její příel, brácha, pes. My lover bude u svojí máti.)
Vymyslela jsem si, že letos upeču aspoň jeden druh cukroví. Ať nežeru - dva druhy:-D Koukám na netu na recepty a vždy když se mi nějaký zalíbí, tak je potřeba "sušené mléko" nebo "makadamiové ořechy" a takové blbinky. To teda ne - já chci klasické suroviny - vejce, mouka a tak:) Nemám váleček ani formičky, tož to bude trochu problém. Ale já se nedám a hlavně už jsem to veřejné oznámila, tak se nechci pak znemožnit, že... Pokud máte nějaký fajn recept, sem s ním!
Tenhle týden jsem upekla "rychlý koláč" a tím jaksi začala moje hospodyňková fáze. Jsem zvědava, jak dlouho mi vydrží.
Nic, děcka, já si jdu zadělávat těsto, buďte hodní, však jsou skoro Vánoce ;-)

Mělo bych upéci nějaký specielní perníček na zažehnání neduhů, přivolání duhy a navození rádia na jedničku - co ty na to? :))