





Ano, přesně takové typy, jako ta paní, mě lákají k přemýšlení nad jejich příběhy. Někdy si z dlouhé chvíle jen tak pro sebe jejich příběh vymyslím.
To jsou krásné sochy.. i ten pejsek a všechno. Palec nahoru.
Vůbec nevím, kde to sousoší je. Moc se mi líbí. Já se spíše lidem vyhýbám, jsem nerada když mě někdo cizí osloví.
Dnes máš všechny fotky moc zajímavé. Líbí se mi ty hodiny, až na ten zmalovaný spodek, pěkné je povídání o paní s pejskem a ta dvojice soch na závěr, je taky senzační. :-))
[4]: To sousoší je na Poříčí na boku obchodního domu Palladia. :D To jsi pěkná Pražačka. :D
Škoda, že my tady v Chebu nemáme hodiny s časy světových metropolí. :-/
První řádky jsou tak krásné, tekoucí sympatie! Určitě bych tě také na ulici zastavilo, milá Ichos. To já rádo dělávám. Ale tam, kde mě neznají (takže na Zemi)... Sousoší focená se mi moc líbí, to interaktivní i zcela dobře znám a mám osahané :)
já osobně mám zase ráda toho pána, co na Florenci na béčku prodává Novej prostor. Když jsem tam pár měsíců pracovala, všímala jsem si, jak se choval k lidem, jak se choval sám a tak. Moc milej člověk, kterej se hodně snaží změnit svůj život a vyhrabat se ze svejch problémů.
já ráda čtu lidem z tváří na co asi myslí :) Většinou se mračí a tak člověka napadá, co hrozného se jim asi stalo :)