
Okamžitý pocit
31. května 2011 v 16:23 | ichos
Komentáře
Ano, nejlépe se člověk cítí svobodný, když je mladý. Od prvního dítěte už svobodný není, asi nikdy, nebo jen nakrátko :-)
Holky, naprostý souhlas. A asi právě proto, že těch chvilek, kdy cítíme svobodu, není moc, umíme je pořádně vychutnat. Já to takhle cítila vždycky na horách, když jsem seděla někde na vrcholu na skále.
Dobře ti rozumím a vím o čem píšeš. O pocitu svobody by se mohly psát romány. Člověk ve svém životě té svobody nemá mnoho a je velké štěstí, když potká protějšek, který mu tu svobodu čas od času ponechá. Prvně jsem si ten pocit uvědomila, když se mi narodila dvojčata a doma byl ještě jeden dvouletý uličník. Tehdy za mne převzal hlídání můj muž a já jsem jela do města na nákup. Byla to jen hodinka, ale ten pocit úlevy a svobody cítím stále. Jinak jsem spíš samotář a pokud můžu, někam se šikovně "zašiju".
Objevování, cesty ...., to by se mi taky moc líbilo. Je ale nutné, když se jeden vdá, mít pro tyto tužby, stejně zaměřeného partnera. Toho mého, abych přemlouvala a tahala heverem, jen na malý výlet, za humna našeho města. :-)) Tak bacha na to a pečlivě vybírej! :-D