Srpen 2011

Turecký mls - rozuzlení

18. srpna 2011 v 16:31 | ichos

- povedl se nad očekávání aneb těsto a těstoviny jdou překvapivě dobře dohromady -
Oslavím to šavlovým tancem.





Turecký mls?

17. srpna 2011 v 19:28 | ichos
Není nad to zapíchnout ráno prst do starý kuchařský knihy ve slovenštině, najít recept na zapečený makaróny, co frčel v krásných 70tých letech v Turecku a pak běžet do krámu a nakoupit nepochopitelnou kombinci surovin: listové těsto, mleté hovězí (radší to dražší bez "špíčků"), rajčata, makaróny. Fajn, dovalím to v poledne domů a povídám si pro sebe - teď si dám pizzu, abych večer v klidu uvařila ten instanbulo-šavlovej recept. Večer jsme se zpozdili v knihovně, protože tam byla fronta jak na maso za komančů. Měli totiž po 14denním volnu znovu otevřeno a všichni čtenáři z Jižňáku potřebovali zaplatit pokuty a půjčit si další detektivku.
Domů jsme dorazili před osmou. Copak tohle je čas na kulinářský pokusy? Ne, kdepak, přesvědčuju se s kemping salátem v a rohlíkem v ruce.
Teď mám ale tu dobrotu v troubě, brzo bude hotová a jsou dvě možnosti - buď najdu v zapékací míse hmotou podobnou kejdě, nebo úhledný plněný bochánek z listového těsta. Buď Turky oslavím, nebo prokleju. Tak jako tak, můj K. odešel hrát volejbal - s houskou v ruce a slovy, že plný břicho a sport nejde dohromady. Člověk si jednou za čas hraje na hospodyňku a nakonec se snad bude krmit sám.

Sakra, buď se dnes přejím, nebo pozvu sousedy na party ;)

P.S. co všechno vás v souvislosti s Tureckem napadne? Já tam nikdy nebyla a i tak je toho docela dost...

- abych Vás neochudila o ten zázrak:
Recept spočívá v tom, že na pánvi vytvoříte omáčku z rajčat a mletého mase (na cibulce). Pak uvaříte těstoviny. Vyválíte zlist. těsta 2 kolečka, jedno větší. To přijde na dno vymazané zapékací mísy, pokryjí se jím i okraje. A vrstvíme: makaróny, sýr, omáčka a tak pořád dokola. V závěru přikryjeme "pokličkou" z listového těsta, ano - správně, tím menším kolečkem. Dáme zapéct do trouby.

Afiyet olsun!

P.P.S. koukala jsem do trouby a vypadá to docela dobře. Noste na stoly!

Syčáci

16. srpna 2011 v 16:39 | ichos
Až budete velký, tak si k sobě najdete cestu...říkali mi lidi kolem, když jsme se s mým bratrem mydlili a nadávali si tak, že by se dlaždič červenal. Já o tom pochybovala.
A je to tady, vážení. Asi už jsme velký, nebo moudrý, nebo jsme se zblánili, ale docela si rozumíme. Já řeknu bráchovi, na co má jít do kina a on mě šokuje informací, že jelení loje Labello jsou vyráběny tak, aby se jich spotřebovalo co nejvíc, a proto vysušují rty. Jsme občas fajn parťáci - bratr mě autem odveze gigantický pytel psích granulí a ještě mi udělá projížďku po částech města, kde jsem za celý svůj život nebyla. Já mu vyhrabu ve sklepě korálky do dveří, který jsem vyřadila a ještě ho nezapomenu upozornit na to, až je opráší, než je bude věšet.
Nechci být patetická, ale je to v podstatě happyend. Ačkoli - jakýpak End. Možná se spolu budeme ještě v důchodu hádat o to, kdo má větší důchod (jo, to už vlastně důchody nebudou, co :)) a možná mi někdy pohlídá děti (teď někdy hlídá psa). Kdo by si to byl před 10, 15, 20 lety pomyslel? Když mi v dětství roztrhl sešit, kam jsem si psala a kreslila, nebylo na planetě mnou nenáviděnějšího člověka. Teď cítím generační blízkost, můžu s ním kecat o hudbě, o výletech, o lidech. A i když to byl podle mě vždycky spíš syčák, cítím, že jsme z podobnýho těsta. Jsme syčáci;)