Prosinec 2011

Jaký to byl rok?

28. prosince 2011 v 9:33 | ichos
Jistě, spoustu věcí jsem pohnojila a mnohdy se na svět mračila víc, než bylo zdrávo. Ale nechce se mi moc bilancovat a spíš se prostě chci snažit být do budoucna lepší ;)

Namísto všelijakých předsevzetí a hlubokých pohledů do minulosti jsem se rozhodla na to letos jít jinak.

Ohlédnu se za rokem dva jedenáct ve fotkách.

Na jaře je mi vždycky hej a když sněží okvětní lístky, musí i největší škarohlíd mít radost ze života ;)


Poblíž Jevan je tenhle rybník, kde si náš mokropes musel dát pár temp. My jsme poobědvali taveňák u stolečku, který patří skautům.


Léto miluju a léto miluje mě. Byla jsem letos v Itálii, tohle je foceno poblíž Janova. Modrá modř přechází v modrou modř a ichos na loďce se určitě usmívá.


Prague Pride v srpnu v Praze aneb pochod gayů a lesbiček, kam jsme šli s mamkou a jejím přítelem :)


V říjnu jsme pobyli den v Brně, odkud jsme pak letěli do Londýna a do Walesu na koncert Arctic Monkeys.


Pohled na Londýn z Hempstead Heath, což je londýnská zelená plocha. Zkrátka oblast, kam chodí Angličani venčit psy a sebe, si mě našla sama.


Nejnovější fotka stará asi týden. Šli jsme s bratrem napsat pár vět do kondolenční knihy na Pražském hradě. Vánoční atmosféra a smutek z úmrtí pana Havla stojí vedle sebe.


Aby Vám bylo příští rok do zpěvu a abyste si vesele poskakovali každý den

Vám přeje ichos :)

UMPRUM

8. prosince 2011 v 12:03 | ichos |  Oči otevřené
Nedávno jsem byla na výstavě v Umělecko-průmyslovém muzeu, kde byly k vidění absolventské práce studentů jednotlivých kateder UMPRUM. Některé mě opravdu zaujaly, třeba video projekt studenta, který se snažil usnout ve vodě a přitom se natáčel. Ta fotka vypadá docela strašidelně, ale nelekejte se, student nakonec jistě vyplaval (viz hadička se vzduchem).

V záhlaví mého blogu je taky fotka z téhle výstavy. Jsou na ní misky ve tvaru hvězd a závěrečná práce kohosi z katedry užitého umění a designu. Moc se mi líbila také práce se sklem a miniatura skleněné továrny, která tu byla k vidění. Některé vystavené objekty jsem tak nějak nepochopila, například video z lesa, kde se kácí stromy a které prý může mít vliv na výšku našeho tlaku, tep a podobně.

Co bych řekla závěrem? Na výstavě byl "miš maš", z něhož mě zaujala menší část exponátů. Některé touží prvoplánově šokovat, jiné vážně nutí k zamyšlení a ještě jsem se kvůli nim vracela a měnila směr výstavy.

A teď naschvál napište, co je podle Vám na téhle fotce. Jsem na vás zvědavá :-)

Tak někteří z Vás byli docela dost blízko, jedná se o vlněné šaty. Vlna je spřádaná z velkého počtu vláken a autorka ji musela příst sama, protože tak tlustou vlnu prostě nesehnala:) Zajímalo by mě, jak by mě takové vlněné minišaty teď v prosinci zahřály. Každopádně by to byl dobrý převlek na karneval - maska by se mohla jmenovat třeba borůvka :)

Vypečená ichos

6. prosince 2011 v 9:38 | ichos |  Oči otevřené
Touhle dobou mě to obvykle popadne a letos jakbysmet.

U mámy jsem si vypůjčila formičky a recepty, doma splácala těsto. Slovo "splácala" je výstižné, protože jsem ho asi nehnětla dostatečně a po uležení v lednici se těstová koule rozpadla. Zachvátila mě panika. Přítel poznamenal, že rybám bude těsto chutnat. Bídák :P. Trocha vody ale udělala své a sypká směs se zase začala podobat těstu.
Musím přiznat, že nejsem ten hračičkový typ, co by měl rohlíčky krásné a hlavně navzájem si podobné. Ano, kulantně naznačuju, že jsem vlastně trochu lajdák:) Nicméně za 3 hodiny jsem měla hotovo asi 30 tohlíčků a spoustu lineckých koláčků. Doteď nechápu, proč se mi z dávky na 64 rohlíčků podařilo vytvořit jen necelou polovinu. Zase tolik jsem neujídala :). Zbývá obalit rohlíčky ve vanilkovém cukru a linecké slepit marmeládou.
Přítel se při pečení změnil v nepřítele, když do mě ryl, že mu rohlíčky připomínají vykopávky :P. Pravda, byly trochu nepravidelné, ale s označením "vykopávky" jsem ho poslala víte kam :). Následně jsem se tajně zasmála, protože najednou jsem taky uviděla úlomky kostí a kusy pazourku. :-D
O přítelovi vím, že vánoční cukroví nemá moc rád. Peču ho vlastně spíš proto, abych si doma udělala vánoční atmosféru a abych taky dokázala, že to zvládnu. No, nezvládla jsem to na sto procent, ale na 60 určitě :). Navíc můj nový vál byl takto otestován.

Mimochodem, vál mám na kuchyňské lince skoro pořád a ráda na něm krájím, připravuju jídlo atd. Vál je boží věc.
Tak já valím pracovat, ale ještě předtím přikládám dvě fotky, obě z Prahy.

Pohled ze Staroměstské radnice, v pozadí Hradčany v inverzi :/

Jezírko kousek od Uhříněvsi a oblast, kde jsem venčila našeho kočkopsa.

V Praze mám ráda právě tyhle kontrasty - rušné centrum s památkami, malebnými zákoutími a možnostmi kulturního vyžití a na druhé straně okraj Prahy, kde si můžete odpočinout a užít trochu přírody.

ahoj!