Zážitek z čekárny
11. ledna 2012 v 12:52 | ichosKomentáře
Tak v čekárnách doktorů taky sedím přichcíple, nemám ráda čekání ani doktory. :-( A co se týče té staré paní, máme takovou sousedku, už jí bude letos devadesát, ale je to pořád velmi upravená aktivní dáma i když už ven vyráží s hůlčičkou.
Moc hezká příhoda. Taky nerada chodím po doktorech, vždycky se nějak "odhmotním" a nějak to přežiju jen abych už vypadla. hned jak jsem venku, tak zhluboka vydechuju a jsem ráda, že je to za mnou. :-)
Hlavně kvůli čekárnám nechodím k doktorům vůbec. Doufám, že jsi v pořádku. :)
Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?
Všimla sis někdy, kolik lidí se kolem nás mračí? Nejsou to zlí lidé, neuvědomují si to, přemýšlejí, mají své starosti, ale působí na okolí záporně, někdy z nich jde až strach. A potom přijde nějaké to "sluníčko" a to sluníčko nemusí ani otevřít pusu, stačí se na něho dívat a člověk se cítí hned líp. Občas se to stává...
Také chodím nerada k lékařům, ale bohužel musím. Ty dvě starší paní, se kterými jsi se setkala, byly jako sluníčko, které prozáří smutný a škaredý den. Mám jednu známou, bude jí zanedlouho 82 let. Chodí moderně oblečená, má šmrnc a ještě nikdy jsem jí neviděla, že by měla špatnou náladu. Kéž by takových lidí bylo víc.
občas mi taky někdo zaujme natolik, že zapomenu na vlastní starosti. někteří lidi dokážou být okouzlující, i když proto nic speciálního nedělají :)