Červenec 2012

Mam v hlave vrtacku

28. července 2012 v 15:54 | ichos
Prave jsem zavitala k mamce, respektive do bytu, kde jsem bydlela jako mala a nasledne vetsi ichos.
Nikdo tu neni, mamka a jeji pritel si uzivaji svou jihoceskou dovolenou a ja utekla ze sveho kutlochu (rozumej: garsonka v sestem patre, mila, ale prilis mala). Duvodem je vymena vytahu v nasem dome. Nevim, jestli to nekdo z vas zazil, jestli ho, lituju ho podobne jako nyni sebe a sve sousedy.
Prace zacaly v pondeli v poslednim, 10. patre a vrtani bylo neprijemne, nicmene jak postupovalo nize smerem k nam, stalo se nesnesitelnym. V patek pracuju z domova a ackoli to vetsinou pokladam za vyhodou, tento tyden by se mnou nemenil asi nikdo vyjma nahluchleho jedince ci cloveka vybavenoho spunty do usi a dvema litry vina. Ani jedno jsem bohuzel nemela, ale do pondelka napravim.
Vrtani v patek probíhalo o patro vys, a to asi od 9. hodiny do 18. hodiny. Zatim jsem vypozorovala, ze u nas pracuji dva delnici, maji rousky pres usta - hrozna prace v prachu a hluku. Jeden pracuje v sachte a druhy mu asistuje. Kdyz jsem je videla, veskere stiznosti na mou praci v kanclu me presly.
Pracujeme s pritelem ve stejny firme, v patek oba z domu a vcera jsme nemohli ani spolu mluvit. Halooo, uz mas tohle hotovyyyy? Neee, jeste neeee. Napinani usi. Smich. A vecer, kdyz jsem byla v lese na prochazce se psem, myslela jsem, ze mi upadne hlava.
Kluci neprestali vrtat ani o vikendu. Zrada, to jsem necekala. Holt ta podlaha bude muset na hadr jeste pockat. Skoda jen, ze prace na vytahu maji trvat do konce srpna :)
Jedine pozitivum je , ze behem vrtani clovek muze zpivat, a to hodne nahlas. To mi vcera pomahalo a pisne Kdyz me brali za vojaka nebo Cervena modra fiala jsem hulakala na plne obratky.
Takze uz vite, proc jsem u mamy. zde je uklizeno, povinnosti zadne, tudiz vymyslim blbiny a bavi me to. Krome nalakovanych nehtu na nohou a zalitych muskatu jsem si ohrala obed z mrazaku a naplanovala zitrejsi vylet s kamaradkou. Taky jsem cvicila na posilovacim stroji, co si nasi buhviproc koupili (moc na nem necvici). Koukala jsem na olympiadu a na modni prehlidky na Fashion TV. La dolce vita.

Asi uz jsem totalne zblbla a odpocinek potrebuji. V praci jsou totiz dovolene v plnem proudu a stale delame nad plan. Asi nasledkem jiste unavy jsem nebyla schopna si pri pohledu na intenetove bankovnictvi vzpomenout, za co jsem minuly tyden utratila 4750 Kc. Jednalo se o jednu konkretni transakci - ale ja nevedela, kde a hlavne za co probehla! Zpanikarila jsem a zavolala na infolinku banky. Mila pani me vyslechla a prepojila na pana, ktery me trapeni vyresil vetou A nejedna se nahodou o rocni kupon MHD? spadl mi ze srdce sutrak velikosti autobusu :) Volala jsem pritelovi tu radostnou novinu, ze uz vim, co jsem to za skorem pet litru koupila a ze me nikdo neokradl. Jake bylo moje prekvapeni, kdyz si telefon najedou od pritele vzal jeho kamarad. Hele ichos, ty mas Kacera celej rok, tak nam ho nech a uz nevolej. Smal se. Rad (nejen me) provokuje a uziva si popleteny reakce lidi. Budu mu volat porad, jak jen budu chtit, je to muj Kacer, kontrovala jsem. A zavesila. Pritel je na pansky jizde a vraci se v pondeli. Spis nez panska jizda mi to prijde jako jizda tyditu ...

Deště jak lvové bily o pódia

10. července 2012 v 18:07 | ichos
Jsme s mým přítelem takový hudební pár.
Vyrazili jsme teda na festival Rock for people - jako každý rok. Je to taková naše tradice a vůbec nevadí, že neznám všechny kapely (já) a že ve stanu se špatně spí vysokým osobám (přítel). Tentokrát nás, a nejen nás, zaskočil na festivalu Mordor, pro vysvětlení si pusťte video. Pořadatelé byli kritizovaní, že jejich informace o bouřce směrem k nám divákům nebyla profesionální. Emoce převážily, to znám z vlastní zkušenosti. Nikomu se naštěstí nic vážnýho nestalo. Já zakopla o provaz stanu, když jsem spolu s dalšími tisíci lidí pelášila do stanového městečka zachránit co se dá. Potupně jsem se válela mezi rozbořenými stany a musela se sobě smát. Náš stan přežil, za minutu jsem ale měla místo oblečení mokrý hadry a z kabelky pětikilový břemeno. Šla jsem spát a přítel se hrozně divil, že po bouřce nechci pokračovat na další koncerty. Některé byly zrušeny, nateklo totiž do aparatury. Lidi brblali, vztekali se a mrzelo je to. Já to brala sportovně, ale ruku na srdce, nepřišla jsem o koncerty, na které jsem se těšila - někdo však jo.

Hicy byly minulý týden vážně spalující. Vedro snáším dobře, ale tohle? Usnula jsem třeba uprostřed koncertů ve stínu s kabelkou po hlavou nebo jsem seděla v hospodě nad palačinkou a nechutnala mi (!) Nejlépe bylo v hangárech - festival se totiž koná na královéhradeckém letišti. A pak taky v Jiráskových sadech v Hradci Králové, kde vám kačeny zobou z ruky a kde je klid, chládek a maximálně potkáte jednu zahradnici. Dobrý kontrast k burácejícímu fesťáku.

Ahoj!








Letní pokec o životě za přítomnosti psa

9. července 2012 v 11:16 | ichos
Sedíme si takhle s mámou na Hostivařské přehradě u kiosku, zmrzlina studená, víno teplé, klasika. Dali se tam s námi do řeči dva manželé a během krátkého deště, kdy jsme s nimi sdíleli místo pod slunečníkem, nám vypověděli důležité body jejich života. Paní má sestru v Austrálii, odkud se teď vrátili. Pobyli tam měsíc a lidi jsou tam prý vyschlí, protože jedí jen ryby a zeleninu. Paní se to líbí, pánovi ne.
Pán má bezpečnostní agenturu, první dítě se mu narodilo v 15ti a kázal, že můj věk (necelých 27) už je na první dítě stejně moc pozdní. Taky zaměstnává svou manželku u sebe za slušný plat, dělal stavbyvedoucího na přehradě i na stavbě paneláků Jižního Města. Jeho máma je Portugalka. Prodávali kozy, ovce a měli agregát na elektřinu.
Ze všeho nejradši mají svého dobrmana, vyřazeného psa z vojenského výcviku. Je to mazel, chytá mouchy a byl kousnut do hřbetu pitbullem. Napadl proto 2 pitbully. Děti má ale rád.

Přes psy se seznámíte s každým. Skoro. Psi vyslechnou spoustu historek ze života a tváří se trpělivě.
Podle mě toho psi už vyslechli tolik, že by mohli být psy(i)chologové. Umí naslouchat, možná líp než poslouchat.

Někdy mi přijde, že život se dá v kostce převyprávět docela dost rychle. Pod slunečníkem třeba za 40 minut. Zvláštní.