Říjen 2012

Rebelka

30. října 2012 v 8:55 | ichos
Rozhodla jsem se nejít na schůzi bytového družstva a připadala si potom jako rebelka. Místo toho jsem seděla s našima, se psem a dvěma horkými hruškovými nápoji v hospodě. Potřebovala jsem přijít na jiné myšlenky a částečně se zadařilo. Sice si máma stěžovala na svou sestřenici, ale potřebovala se vypovídat, to je jasný. Navíc vztahy v rodině jsou mnohdy dost krušný a tohle je případ, kdy kvůli blbosti (vypínání vody ve společném rodinném baráku na zimu) vznikl konflikt. Shodli jsme se, že teta Džejn neumí dělat kompromisy a chová se jako generál.
Pak jsem vykládala o své dovolené v Beskydech, kde jsme se jako zázrakem vyhli pražské inverzi a opalovali se na louce v tričku s krátkým rukávem (a bez kalhot :). Taky jsme si s přítelem říkali, že by nebylo úplně špatné vypadnout z Prahy třeba zrovna sem, aspoň na nějaký čas, a bydlet tu. Až příliš pozdě jsem si uvědomila, že jsem to asi před mámou neměla říkat. Ranilo ji, když viděla, že to myslím vážně. Nechce mě mít daleko, což je jasné. Ačkoli už jsem "stará koza", pořád jsem malá dceruška, která přece nebude utíkat z velkoměsta někam na venkov.

Ale sakriš, copak si člověk nemůže plnit sny?

V obchoďáku

18. října 2012 v 21:29 | ichos
Včera jsem nějaký čas hnípala v obchodním centru Palladium. Koukala jsem na pěkné zimní botky a pak jsme si vzpomněla na své bankovní konto a začala být rozmrzelá. Přesto jsem si boty zkoušela, ale jakási Italka mě svým pozadím soustavně vystrkovala ze stoličky a navíc byl v obchodu rozbitý alarm, který nepřestával pípat, takže jsem se odmotala pryč. Nemám moc ráda obchodní centra, ani fastfoody, nicméně jsem skončila ve fastfoofu v obchoďáku. Zblblá všemi těmi reklamami, zbožím, lidmi a lákadly jsem si dala maso s UHO, ale plastová "fastfoodová" vidlička nevydržela. Druhá už nápor zvládla a vzpomněla jsem si samozřejmě na pelíškové "soudruhy z NDR".
Nakonec jsem zakoupila termoprádlo, dárek pro přítele k svátku. Hodně sportuje a na podzim se mu bude hodit a aspoň mi nezmrzne. S taškou jsem pelášila pryč a už mi bylo jasné, kam to bude.

Takže abych se vzpamalovala z náročného odpoledne Palladiu, musela jsem zajít s kamarády z práce do hospody. Dopadlo to tak, že domů dorazila v půl čtvrté ráno a vstávala v půl sedmé s mírně zoufalým výrazem. Nakonec jsem skutečně měla nakoupeno. :-D

Story z velkoměsta

11. října 2012 v 8:17 | ichos
Včera jsem zažila (mírný) šok na Florenci. Jdu do Billy pro energetický drink, jelikož můj milý včera kulantně řečeno přebral. A před krámem má mítink KSČM, hraje otřesná / líbezná (vyber dle chuti) hudba a stojí tam politik Dolejš. Jakýsi děda rozdává letáky ve stánku. Musím říct, že jsem byla po náročným pracovním dni a ještě ke všemu mi bylo blbě od žaludku, nyní se mi však vážně přitížilo. Prodavačky v Bille též remcaly na hudební repertoár, prý "kdyby se to aspoň dalo poslouchat". Mazala jsem odtud pryč na bus, který byl narvaný a stál a v koloně. Musela jsem vypít půlku toho drinku, abych se trochu oklepala, ale řeknu vám, takové zážitky člověku vážně nepřidají.

Tondové

5. října 2012 v 8:19 | ichos
Moje dvě kamarádky mají mimina. Obě se narodila v poslední době, jedno začátkem září a druhé začátkem října. Oba jsou to Tondové. Viděla jsem Tondu staršího, Tonda mladší zatím zůstává v porodnici s mamkou. Je to zvláštní pocit, že kámošky jsou maminy, ale zároveň je to vlastně úplně normální a přirozené. Zlom v životě, řekl by někdo, já říkám - přirozená věc. Ale pozor - já dosud žádné mimčo nemám...:-)