Březen 2014

Cestování časem

25. března 2014 v 9:05 | ichos
Kdybych měla někam cestovat časem, bylo by to na gympl.
Do doby, kdy mi byla polovina, co je mi teď :-) Přijde mi, že všechno začínalo, lásky se teprve formovaly. Teď už to má mnoho lidí kolem mě jasný a daný a nezastírám, že jim závidím. Já jsem po rozchodu na začátku, ale zpět na gympl.

Nejlepší bylo, když jsme s kamarádkou Hankou rozebíraly kluky. Trávily jsme tím celé hodiny a dny po škole. Buď jsme chodily k ní domů, kde Hani něco uvařila a na posteli jsme pak řešily zásadní témata. Nenazvala bych to drbání, prostě jsme byly na stejný vlně a zajímalo nás to, jak to všechno dopadne, s kým budeme my a s kým ti ostatní. Kousek od Hančina paneláku bylo opuštěné "letiště" na malé modely letadel. Tam jsme taky chodily. Pokud se chystala nebo minula nějaká důležitá událost jako školní disco, výjezd se školou, rande atd., tak bylo zapotřebí to zevrubně pořešit. Oblíbenou zábavou bylo i stepování před domem našich vyvolených. Někdy se stalo, že nás tam viděli a my zdrhaly a ztrapněně pak zevlovaly někde ve křoví, než nás objekt touhy minul.

Ta doba taky způsobila, že jsem srostla s naším sídlištěm a je mi na něm dodnes fajn. Znám každou lavičku, houpačku, cestu. S Hani a někdy i dalšími holkami jsme tam tolikrát šly.

Co se týče mého dlouholetého kluka, který se se mnou loni rozešel, tak Hanka měla úplně na začátku sen, ve kterém jsme já a on byli spolu. Možná i to mělo vliv, že jsem ho pak prostě chtěla. Líbil se mi čím dál víc, šla jsem si za tím a nakonec jsme skončili spolu na devět let, než si našel někoho jiného. Teď už jsem starší a o kapku snad uvážlivější, takže se už snad nedám ovlivnit cizími sny, i když... Bylo mi s ním vlastně fajn. Ale nešlo o ideální vztah, což už teď vidím. Kvůli nám oběma.

Když jsem byla s bývalým a vzpomněla jsem si na gympl, tak mi to přišlo hrozně dávno. Přišlo mi to jako období, co se už nevrátí. A ono jo - po rozchodu jsem vlastně cestovala časem. Více se vídám s kamarádkama, i s Hankou. Zase mi pomáhá, zese mě vyslechne. Dává mi naději, že to bude dobrý. Jako zadaná jsem ji tolik nepotřebovala. Ale jsem zase zpátky. Z "manželky" se stala holka, co hledá. Moc nevěřím, že najdu, sny se podobají těm, co jsem měla ve 14ti. Jsem zkušenější, nechci opakovat staré chybí. V určitém ohledu jsme ale pořád stejné jako dřív, jen vypadáme víc jako mladý paní než slečny. Pár zklamání, radostí a zkušeností navíc, ale jinak se nic nezměnilo.

Díky, Hani.